kočkovitý

Czech

Etymology

From kočka +‎ -ovitý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkot͡ʃkovɪtiː]

Adjective

kočkovitý

1. feline, of the taxonomical family Felidae

Declension

Declension of kočkovitý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kočkovitý		kočkovitá	kočkovité
genitive	kočkovitého		kočkovité	kočkovitého
dative	kočkovitému		kočkovité	kočkovitému
accusative	kočkovitého	kočkovitý	kočkovitou	kočkovité
locative	kočkovitém		kočkovité	kočkovitém
instrumental	kočkovitým		kočkovitou	kočkovitým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kočkovití	kočkovité		kočkovitá
genitive	kočkovitých
dative	kočkovitým
accusative	kočkovité			kočkovitá
locative	kočkovitých
instrumental	kočkovitými

Further reading

• kočkovitý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kočkovitý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• kočkovitý in Internetová jazyková příručka