From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From kouřit + -ení.
kouření n
- verbal noun of kouřit
- smoking
Declension of kouření (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
kouření
|
kouření
|
| genitive
|
kouření
|
kouření
|
| dative
|
kouření
|
kouřením
|
| accusative
|
kouření
|
kouření
|
| vocative
|
kouření
|
kouření
|
| locative
|
kouření
|
kouřeních
|
| instrumental
|
kouřením
|
kouřeními
|
- kouření in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- kouření in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- kouření in Internetová jazyková příručka
