leč

See also: lec, LEC, leć, and leç

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech leč, from Proto-Slavic *lěče. Compare Polish lecz.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlɛt͡ʃ]
• Rhymes: -ɛtʃ

Conjunction

leč

1. but, yet

See also

• byť
• ale

Further reading

• leč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• leč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• leč in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Alternative forms

• ľeč (alternative writing)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *lěče. Compare Old Polish lecz.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈlɛt͡ʃ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈlɛt͡ʃ/

Conjunction

leč

1. Repeated, disjunctive conjunction; either... or... let
   • 14th century, O Jetřichovi Berúnském‎^[1]:

     Jáť udeřím, več tna ránu,
     leč buď kámen, leč buď v stěnu.

     (please add an English translation of this quotation)

2. Limiting conjunction; unless
3. Restrictive conjunction; only

Descendants

• Czech: leč

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “leč”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění