naléhavý

Czech

Etymology

From naléhat +‎ -avý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnalɛːɦaviː]

Adjective

naléhavý

1. urgent

Declension

Declension of naléhavý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	naléhavý		naléhavá	naléhavé
genitive	naléhavého		naléhavé	naléhavého
dative	naléhavému		naléhavé	naléhavému
accusative	naléhavého	naléhavý	naléhavou	naléhavé
locative	naléhavém		naléhavé	naléhavém
instrumental	naléhavým		naléhavou	naléhavým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	naléhaví	naléhavé		naléhavá
genitive	naléhavých
dative	naléhavým
accusative	naléhavé			naléhavá
locative	naléhavých
instrumental	naléhavými

Derived terms

• naléhavost f

 

Further reading

• naléhavý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• naléhavý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• naléhavý in Internetová jazyková příručka