odůvodnění

Czech

Etymology

From odůvodnit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoduːvodɲɛɲiː]

Noun

odůvodnění n

1. verbal noun of odůvodnit
2. justification

Declension

Declension of odůvodnění (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	odůvodnění	odůvodnění
genitive	odůvodnění	odůvodnění
dative	odůvodnění	odůvodněním
accusative	odůvodnění	odůvodnění
vocative	odůvodnění	odůvodnění
locative	odůvodnění	odůvodněních
instrumental	odůvodněním	odůvodněními

See also

• zdůvodnění n
• ospravedlnění n

Further reading

• odůvodnění in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odůvodnění in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odůvodnění in Internetová jazyková příručka