odvozovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]odvozovat impf (perfective odvodit)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | odvozovat, odvozovati | Active adjective | odvozující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | odvozování | Passive adjective | odvozovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | odvozuji, odvozuju (coll.) |
odvozujeme | — | odvozujme |
| 2nd person | odvozuješ | odvozujete | odvozuj | odvozujte |
| 3rd person | odvozuje | odvozují, odvozujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odvozovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | odvozoval | odvozovali | odvozován | odvozováni |
| masculine inanimate | odvozovaly | odvozovány | ||
| feminine | odvozovala | odvozována | ||
| neuter | odvozovalo | odvozovala | odvozováno | odvozována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | odvozuje | — |
| feminine + neuter singular | odvozujíc | — |
| plural | odvozujíce | — |
Further reading
[edit]- odvozovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odvozovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- odvozovat in Internetová jazyková příručka