From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
Etymology[edit]
From ostřit + -ní.
Pronunciation[edit]
ostření n
- verbal noun of ostřit
- sharpening, grinding
Declension[edit]
Declension of ostření (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
ostření
|
ostření
|
| genitive
|
ostření
|
ostření
|
| dative
|
ostření
|
ostřením
|
| accusative
|
ostření
|
ostření
|
| vocative
|
ostření
|
ostření
|
| locative
|
ostření
|
ostřeních
|
| instrumental
|
ostřením
|
ostřeními
|
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- ostření in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- ostření in Internetová jazyková příručka
