From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
planutí n
- verbal noun of planout
Declension of planutí (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
planutí
|
planutí
|
| genitive
|
planutí
|
planutí
|
| dative
|
planutí
|
planutím
|
| accusative
|
planutí
|
planutí
|
| vocative
|
planutí
|
planutí
|
| locative
|
planutí
|
planutích
|
| instrumental
|
planutím
|
planutími
|
- planutí in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- planutí in Internetová jazyková příručka
