pocvičit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From po- +‎ cvičit.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈpot͡svɪt͡ʃɪt]

Verb[edit]

pocvičit pf

  1. (reflexive with se) to practise

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive pocvičit, pocvičiti Active adjective pocvičivší
Verbal noun pocvičení Passive adjective pocvičený
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person pocvičím pocvičíme — pocvičme
2nd person pocvičíš pocvičíte pocvič pocvičte
3rd person pocvičí pocvičí — —
The verb pocvičit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate pocvičil pocvičili pocvičen pocvičeni
masculine inanimate pocvičily pocvičeny
feminine pocvičila pocvičena
neuter pocvičilo pocvičila pocvičeno pocvičena
Transgressives present past
masculine singular — pocvičiv
feminine + neuter singular — pocvičivši
plural — pocvičivše

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • pocvičiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • pocvičiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • pocvičit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=pocvičit&oldid=72487371"