promítnout
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]promítnout pf (imperfective promítat)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | promítnout, promítnouti | Active adjective | promítnuvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | promítnutí | Passive adjective | promítnutý |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | promítnu | promítneme | — | promítněme |
| 2nd person | promítneš | promítnete | promítni | promítněte |
| 3rd person | promítne | promítnou | — | — |
| The verb promítnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | promítl, promítnul | promítli, promítnuli | promítnut | promítnuti |
| masculine inanimate | promítly, promítnuly | promítnuty | ||
| feminine | promítla, promítnula | promítnuta | ||
| neuter | promítlo, promítnulo | promítla, promítnula | promítnuto | promítnuta |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | promítnuv |
| feminine + neuter singular | — | promítnuvši |
| plural | — | promítnuvše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- promítnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- promítnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- promítnout in Internetová jazyková příručka