troud

See also: Troud

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech trúd, from Proto-Slavic *trǫdъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtrou̯t]
• Hyphenation: troud

Noun

troud m inan

1. tinder

Declension

Declension of troud (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	troud	troudy
genitive	troudu	troudů
dative	troudu	troudům
accusative	troud	troudy
vocative	troude	troudy
locative	troudu	troudech
instrumental	troudem	troudy

Further reading

• troud in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• troud in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• troud in Internetová jazyková příručka