tymián

Czech

Etymology

Borrowed from German Thymian, from Latin thymum.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtɪmɪjaːn]

Noun

tymián m inan

1. thyme (seasoning)

Declension

Declension of tymián (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	tymián	tymiány
genitive	tymiánu	tymiánů
dative	tymiánu	tymiánům
accusative	tymián	tymiány
vocative	tymiáne	tymiány
locative	tymiánu	tymiánech
instrumental	tymiánem	tymiány

Further reading

• tymián in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• tymián in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• tymián in Internetová jazyková příručka