uskladnit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]uskladnit pf (imperfective uskladňovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | uskladnit, uskladniti | Active adjective | uskladnivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | uskladnění | Passive adjective | uskladněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | uskladním | uskladníme | — | uskladněme |
| 2nd person | uskladníš | uskladníte | uskladni | uskladněte |
| 3rd person | uskladní | uskladní | — | — |
| The verb uskladnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | uskladnil | uskladnili | uskladněn | uskladněni |
| masculine inanimate | uskladnily | uskladněny | ||
| feminine | uskladnila | uskladněna | ||
| neuter | uskladnilo | uskladnila | uskladněno | uskladněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | uskladniv |
| feminine + neuter singular | — | uskladnivši |
| plural | — | uskladnivše |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- uskladniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- uskladniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989