vandrák

Czech

Alternative forms

• vandrovák (uncommon)

Etymology

From vandr/vandrovat +‎ -ák.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvandraːk]
• Hyphenation: van‧d‧rák

Noun

vandrák m anim (feminine vandračka)

1. wanderer, rover

   Synonym: tulák

Declension

Declension of vandrák (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	vandrák	vandráci
genitive	vandráka	vandráků
dative	vandrákovi, vandráku	vandrákům
accusative	vandráka	vandráky
vocative	vandráku	vandráci
locative	vandrákovi, vandráku	vandrácích
instrumental	vandrákem	vandráky

Further reading

• vandrák in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vandrák in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vandrák in Internetová jazyková příručka