vrátka

Czech

Etymology

From vrata +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvraːtka]
• Hyphenation: vrát‧ka

Noun

vrátka n pl

1. diminutive of vrata
2. gate (at a garden)

   Synonym: branka

   Otevři vrátka a pojď dovnitř. ― Open the gate and come inside.

3. wicket

Declension

Declension of vrátka (pl-only velar neuter // hard neuter (declined as feminine) reducible irreg-stem)

	plural
nominative	vrátka
genitive	vrátek
dative	vrátkům, vrátkám
accusative	vrátka
vocative	vrátka
locative	vrátkách
instrumental	vrátky, vrátkami

Related terms

• vrata

 

Further reading

• vrátka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vrátka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vrátka in Internetová jazyková příručka