vyčíst

Czech

Etymology

From vy- +‎ číst.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪt͡ʃiːst]

Verb

vyčíst pf (imperfective vyčítat)

1. to learn by reading
2. to reproach

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyčíst, vyčísti	Active adjective	vyčetší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyčtu	vyčteme	—	vyčtěme
2nd person	vyčteš	vyčtete	vyčti	vyčtěte
3rd person	vyčte	vyčtou	—	—

The verb vyčíst does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyčetl	vyčetli	vyčten	vyčteni
masculine inanimate		vyčetly		vyčteny
feminine	vyčetla		vyčtena
neuter	vyčetlo	vyčetla	vyčteno	vyčtena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyčet
feminine + neuter singular	—	vyčetši
plural	—	vyčetše

Related terms

• vyčtení

 

Further reading

• vyčísti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyčísti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyčíst in Internetová jazyková příručka