From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From vyhnat + -ání.
vyhnání n
- verbal noun of vyhnat
Declension of vyhnání (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
vyhnání
|
vyhnání
|
| genitive
|
vyhnání
|
vyhnání
|
| dative
|
vyhnání
|
vyhnáním
|
| accusative
|
vyhnání
|
vyhnání
|
| vocative
|
vyhnání
|
vyhnání
|
| locative
|
vyhnání
|
vyhnáních
|
| instrumental
|
vyhnáním
|
vyhnáními
|
- vyhnání in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vyhnání in Internetová jazyková příručka
