zánik

See also: zanik

Czech

Etymology

From zanikat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzaːɲɪk]
• Hyphenation: zá‧nik

Noun

zánik m inan

1. extinction

   Antonym: vznik

Declension

Declension of zánik (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	zánik	zániky
genitive	zániku	zániků
dative	zániku	zánikům
accusative	zánik	zániky
vocative	zániku	zániky
locative	zániku	zánicích
instrumental	zánikem	zániky

Related terms

• zaniknout

 

Further reading

• zánik in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zánik in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zánik in Internetová jazyková příručka