From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
zatčení n
- verbal noun of zatknout
- arrest (act of arresting a criminal, suspect etc)
Declension of zatčení (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
zatčení
|
zatčení
|
| genitive
|
zatčení
|
zatčení
|
| dative
|
zatčení
|
zatčením
|
| accusative
|
zatčení
|
zatčení
|
| vocative
|
zatčení
|
zatčení
|
| locative
|
zatčení
|
zatčeních
|
| instrumental
|
zatčením
|
zatčeními
|
- zatčení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zatčení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zatčení in Internetová jazyková příručka
