From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
říhnutí n
- verbal noun of říhnout
- belch
Declension of říhnutí (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
říhnutí
|
říhnutí
|
| genitive
|
říhnutí
|
říhnutí
|
| dative
|
říhnutí
|
říhnutím
|
| accusative
|
říhnutí
|
říhnutí
|
| vocative
|
říhnutí
|
říhnutí
|
| locative
|
říhnutí
|
říhnutích
|
| instrumental
|
říhnutím
|
říhnutími
|
- říhnutí in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
