bromovodík

Czech

Etymology

From bróm +‎ -o- +‎ vodík.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbromovoɟiːk]

Noun

bromovodík m inan

1. hydrogen bromide

Declension

Declension of bromovodík (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	bromovodík	bromovodíky
genitive	bromovodíku	bromovodíků
dative	bromovodíku	bromovodíkům
accusative	bromovodík	bromovodíky
vocative	bromovodíku	bromovodíky
locative	bromovodíku	bromovodících
instrumental	bromovodíkem	bromovodíky

Further reading

• bromovodík in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• bromovodík in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• bromovodík in Internetová jazyková příručka