- IPA(key): [ˈdobɪciː]
- Hyphenation: do‧by‧tí
From dobýt + -í.
dobytí n
- verbal noun of dobýt
- conquest
Declension of dobytí (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
dobytí
|
dobytí
|
| genitive
|
dobytí
|
dobytí
|
| dative
|
dobytí
|
dobytím
|
| accusative
|
dobytí
|
dobytí
|
| vocative
|
dobytí
|
dobytí
|
| locative
|
dobytí
|
dobytích
|
| instrumental
|
dobytím
|
dobytími
|
See the etymology of the corresponding lemma form.
dobytí
- animate masculine nominative/vocative plural of dobytý
- dobytí in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- dobytí in Internetová jazyková příručka
