domovník

Czech

Etymology

From domov (“home”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdomovɲiːk]
• Rhymes: -ovɲiːk
• Hyphenation: do‧mov‧ník

Noun

domovník m anim (feminine domovnice, related adjective domovnický, diminutive domovníček)

1. caretaker, janitor

Declension

Declension of domovník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	domovník	domovníci
genitive	domovníka	domovníků
dative	domovníkovi, domovníku	domovníkům
accusative	domovníka	domovníky
vocative	domovníku	domovníci
locative	domovníkovi, domovníku	domovnících
instrumental	domovníkem	domovníky

Derived terms

• domovnictví

 

Related terms

• domař
• domov
• domovina
• dům

 

Further reading

• domovník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• domovník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• domovník in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• domovník in Internetová jazyková příručka