duchaplnost

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From duchaplný +‎ -ost.

Pronunciation

[edit]

Noun

[edit]

duchaplnost f

  1. brilliance (smartness)
  2. ingenuity
    Synonym: vynalézavost
  3. wittiness

Declension

[edit]

Further reading

[edit]
  • duchaplnost in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • duchaplnost in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • duchaplnost in Internetová jazyková příručka