harcovník

Czech

Etymology

From harcovat +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦart͡sovɲiːk]
• Hyphenation: har‧cov‧ník
• Rhymes: -ovɲiːk

Noun

harcovník m anim (feminine harcovnice)

1. skirmisher

Declension

Declension of harcovník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	harcovník	harcovníci
genitive	harcovníka	harcovníků
dative	harcovníkovi, harcovníku	harcovníkům
accusative	harcovníka	harcovníky
vocative	harcovníku	harcovníci
locative	harcovníkovi, harcovníku	harcovnících
instrumental	harcovníkem	harcovníky

Further reading

• harcovník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• harcovník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• harcovník in Internetová jazyková příručka