havěť

See also: havet and have't

Czech

Alternative forms

• havěď

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *gavědъ, possibly related to ohavný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦavjɛc]

Noun

havěť f

1. vermin, small creatures

Declension

Declension of havěť (sg-only i-stem feminine)

	singular
nominative	havěť
genitive	havěti
dative	havěti
accusative	havěť
vocative	havěti
locative	havěti
instrumental	havětí

Further reading

• havěť in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• havěť in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989