hovor

See also: hovor.

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hovor, from Proto-Slavic *govorъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦovor]

Noun

hovor m inan

1. call (telephone call)

Declension

Declension of hovor (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	hovor	hovory
genitive	hovoru	hovorů
dative	hovoru	hovorům
accusative	hovor	hovory
vocative	hovore	hovory
locative	hovoru	hovorech
instrumental	hovorem	hovory

Further reading

• hovor in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hovor in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hovor in Internetová jazyková příručka