jistit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech jistiti, from jistý (“true, genuine”), from Proto-Slavic *jistъ, from Proto-Balto-Slavic *ī́ˀstas, further origin uncertain.

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

jistit impf

  1. to secure

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive jistit, jistiti Active adjective jistící
Verbal noun jištění Passive adjective jištěný
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person jistím jistíme — jistěme, jisťme
2nd person jistíš jistíte jisti, jisť jistěte, jisťte
3rd person jistí jistí — —
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive jistit.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate jistil jistili jištěn jištěni
masculine inanimate jistily jištěny
feminine jistila jištěna
neuter jistilo jistila jištěno jištěna
Transgressives present past
masculine singular jistě —
feminine + neuter singular jistíc —
plural jistíce —

Derived terms[edit]

Further reading[edit]

  • jistiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • jistiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • jistit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=jistit&oldid=77829109"