kmán

Czech

Etymology

Borrowed from German gemein.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkmaːn]
• Hyphenation: kmán

Noun

kmán m anim

1. common soldier
2. commoner

Declension

Declension of kmán (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	kmán	kmáni
genitive	kmána	kmánů
dative	kmánovi, kmánu	kmánům
accusative	kmána	kmány
vocative	kmáne	kmáni
locative	kmánovi, kmánu	kmánech
instrumental	kmánem	kmány

Further reading

• kmán in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kmán in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• kmán in Internetová jazyková příručka