předbíhat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]předbíhat impf (perfective předběhnout)
- to overtake
- to jump the queue
- to get ahead
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | předbíhat, předbíhati | Active adjective | předbíhající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | předbíhání | Passive adjective | předbíhaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | předbíhám | předbíháme | — | předbíhejme |
| 2nd person | předbíháš | předbíháte | předbíhej | předbíhejte |
| 3rd person | předbíhá | předbíhají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive předbíhat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | předbíhal | předbíhali | předbíhán | předbíháni |
| masculine inanimate | předbíhaly | předbíhány | ||
| feminine | předbíhala | předbíhána | ||
| neuter | předbíhalo | předbíhala | předbíháno | předbíhána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | předbíhaje | — |
| feminine + neuter singular | předbíhajíc | — |
| plural | předbíhajíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- předbíhati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- předbíhati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- předbíhat in Internetová jazyková příručka