překvapený

Czech

Etymology

From překvapit +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛkvapɛniː]

Adjective

překvapený

1. surprised

   Byli jsme všichni pekelně překvapení. ― We were all surprised as hell.

Declension

Declension of překvapený (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	překvapený		překvapená	překvapené
genitive	překvapeného		překvapené	překvapeného
dative	překvapenému		překvapené	překvapenému
accusative	překvapeného	překvapený	překvapenou	překvapené
locative	překvapeném		překvapené	překvapeném
instrumental	překvapeným		překvapenou	překvapeným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	překvapení	překvapené		překvapená
genitive	překvapených
dative	překvapeným
accusative	překvapené			překvapená
locative	překvapených
instrumental	překvapenými

Further reading

• překvapený in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• překvapený in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• překvapený in Internetová jazyková příručka