postát

See also: postat and postât

Czech

Etymology

From po- +‎ stát.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpostaːt]

Verb

postát pf (imperfective postávat)

1. to stand still for a while

Conjugation

Conjugation

Infinitive	postát, postáti	Active adjective	postávší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	postojím	postojíme	—	postojme
2nd person	postojíš	postojíte	postoj	postojte
3rd person	postojí	postojí	—	—

The verb postát does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	postál	postáli	—	—
masculine inanimate		postály		—
feminine	postála		—
neuter	postálo	postála	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	postáv
feminine + neuter singular	—	postávši
plural	—	postávše

Further reading

• postáti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• postáti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• postát in Internetová jazyková příručka

Hungarian

Noun

postát

1. accusative singular of posta