povídkář

Czech

Etymology

From povídka (“short story”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoviːtkaːr̝̊]
• Hyphenation: po‧víd‧kář

Noun

povídkář m anim (female equivalent povídkářka)

1. storyteller, taleteller, storywriter

Declension

Declension of povídkář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	povídkář	povídkáři
genitive	povídkáře	povídkářů
dative	povídkářovi, povídkáři	povídkářům
accusative	povídkáře	povídkáře
vocative	povídkáři	povídkáři
locative	povídkářovi, povídkáři	povídkářích
instrumental	povídkářem	povídkáři

Related terms

• povídačka
• povídat
• povídavý
• povídka

 

Further reading

• povídkář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• povídkář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• povídkář in Internetová jazyková příručka