rypák

Czech

Etymology

From rýpat +‎ -ák.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrɪpaːk]
• Hyphenation: ry‧pák

Noun

rypák m inan

1. snout (long, projecting nose, mouth and jaw of a beast)
2. (vulgar) mouth or nose

Declension

Declension of rypák (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	rypák	rypáky
genitive	rypáku	rypáků
dative	rypáku	rypákům
accusative	rypák	rypáky
vocative	rypáku	rypáky
locative	rypáku	rypácích
instrumental	rypákem	rypáky

See also

• huba
• tlama

Further reading

• rypák in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rypák in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rypák in Internetová jazyková příručka