spěch

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech spěch, from Proto-Slavic *spěxъ. Deverbal from spět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspjɛx]
• Hyphenation: spěch
• Rhymes: -ɛx

Noun

spěch m inan

1. haste, hurry

   Synonyms: chvat, kvap, kvalt, fofr

Declension

Declension of spěch (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	spěch	spěchy
genitive	spěchu	spěchů
dative	spěchu	spěchům
accusative	spěch	spěchy
vocative	spěchu	spěchy
locative	spěchu	spěších
instrumental	spěchem	spěchy

Derived terms

• spěchat
• spěšný

 

Further reading

• spěch in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• spěch in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• spěch in Internetová jazyková příručka