tříska

See also: tříská and тріска

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech třieska, from Proto-Slavic *trěska. Doublet of treska.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtr̝̊iːska]

Noun

tříska f

1. splinter (piece of material)

Declension

Declension of tříska (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	tříska	třísky
genitive	třísky	třísek
dative	třísce	třískám
accusative	třísku	třísky
vocative	třísko	třísky
locative	třísce	třískách
instrumental	třískou	třískami

Derived terms

• dřevotříska

 

Related terms

• tříštit

 

Further reading

• tříska in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• tříska in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• tříska in Internetová jazyková příručka