umíráček

Czech

Etymology

From umírat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈumiːraːt͡ʃɛk]
• Hyphenation: umí‧rá‧ček

Noun

umíráček m inan

1. knell

Declension

Declension of umíráček (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	umíráček	umíráčky
genitive	umíráčku	umíráčků
dative	umíráčku	umíráčkům
accusative	umíráček	umíráčky
vocative	umíráčku	umíráčky
locative	umíráčku	umíráčcích, umíráčkách
instrumental	umíráčkem	umíráčky

Further reading

• umíráček in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• umíráček in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989