výplň

Czech

Etymology

Deverbal from vyplnit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːpl̩ɲ]

Noun

výplň f

1. (dentistry) filling
2. (cryptography) padding

Declension

Declension of výplň (soft zero-ending feminine)

	singular	plural
nominative	výplň	výplně
genitive	výplně	výplní
dative	výplni	výplním
accusative	výplň	výplně
vocative	výplni	výplně
locative	výplni	výplních
instrumental	výplní	výplněmi

Derived terms

• zubní výplň f

 

Further reading

• výplň in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výplň in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• výplň in Internetová jazyková příručka