vědec

See also: vedec

Czech

Etymology

From věda +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛdɛt͡s]

Noun

vědec m anim (feminine vědkyně, related adjective vědecký)

1. scientist

Declension

Declension of vědec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	vědec	vědci
genitive	vědce	vědců
dative	vědcovi, vědci	vědcům
accusative	vědce	vědce
vocative	vědče	vědci
locative	vědcovi, vědci	vědcích
instrumental	vědcem	vědci

Further reading

• vědec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vědec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vědec in Internetová jazyková příručka