vynutit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From vy- +‎ nutit.

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

vynutit pf (imperfective vynucovat)

  1. to enforce

Conjugation[edit]

Further reading[edit]

  • vynutiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vynutiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • vynutit in Internetová jazyková příručka