zřetel

Czech

Etymology

From zřít +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzr̝ɛtɛl]

Noun

zřetel m inan

1. regard

Declension

Declension of zřetel (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	zřetel	zřetele
genitive	zřetele	zřetelů
dative	zřeteli	zřetelům
accusative	zřetel	zřetele
vocative	zřeteli	zřetele
locative	zřeteli	zřetelích
instrumental	zřetelem	zřeteli

Related terms

adjective

• zřetelný

 

verb

• zřít

 

Further reading

• zřetel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zřetel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zřetel in Internetová jazyková příručka