bezejmenný

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *bezimenьnъ. Morphologically, from bez- +‎ jméno +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbɛzɛjmɛniː]

Adjective

bezejmenný

1. anonymous

   Synonym: anonymní

2. nameless

   bezejmenný hrob ― nameless grave

Declension

Declension of bezejmenný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	bezejmenný		bezejmenná	bezejmenné
genitive	bezejmenného		bezejmenné	bezejmenného
dative	bezejmennému		bezejmenné	bezejmennému
accusative	bezejmenného	bezejmenný	bezejmennou	bezejmenné
locative	bezejmenném		bezejmenné	bezejmenném
instrumental	bezejmenným		bezejmennou	bezejmenným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	bezejmenní	bezejmenné		bezejmenná
genitive	bezejmenných
dative	bezejmenným
accusative	bezejmenné			bezejmenná
locative	bezejmenných
instrumental	bezejmennými

Further reading

• bezejmenný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• bezejmenný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• bezejmenný in Internetová jazyková příručka