bezejmenný
Definition from Wiktionary, the free dictionary
Contents |
Czech [edit]
Etymology [edit]
Adjective [edit]
bezejmenný m
Declension [edit]
declension of bezejmenný
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | bezejmenný | bezejmenná | bezejmenné | |
| genitive | bezejmenného | bezejmenné | bezejmenného | |
| dative | bezejmennému | bezejmenné | bezejmennému | |
| accusative | bezejmenného | bezejmenný | bezejmennou | bezejmenné |
| vocative | bezejmenný | bezejmenná | bezejmenné | |
| locative | bezejmenném | bezejmenné | bezejmenném | |
| instrumental | bezejmenným | bezejmennou | bezejmenným | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | bezejmenní | bezejmenné | bezejmenná | |
| genitive | bezejmenných | |||
| dative | bezejmenným | |||
| accusative | bezejmenné | bezejmenná | ||
| vocative | bezejmenní | bezejmenné | bezejmenná | |
| locative | bezejmenných | |||
| instrumental | bezejmennými | |||
