dobrosrdečný

Czech

Etymology

From dobrý +‎ -o- +‎ srdce +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdobrosr̩dɛt͡ʃniː]

Adjective

dobrosrdečný

1. goodhearted

   Synonyms: dobromyslný, laskavý, vlídný, dobrotivý, přívětivý, milostivý

Declension

Declension of dobrosrdečný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dobrosrdečný		dobrosrdečná	dobrosrdečné
genitive	dobrosrdečného		dobrosrdečné	dobrosrdečného
dative	dobrosrdečnému		dobrosrdečné	dobrosrdečnému
accusative	dobrosrdečného	dobrosrdečný	dobrosrdečnou	dobrosrdečné
locative	dobrosrdečném		dobrosrdečné	dobrosrdečném
instrumental	dobrosrdečným		dobrosrdečnou	dobrosrdečným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dobrosrdeční	dobrosrdečné		dobrosrdečná
genitive	dobrosrdečných
dative	dobrosrdečným
accusative	dobrosrdečné			dobrosrdečná
locative	dobrosrdečných
instrumental	dobrosrdečnými

Further reading

• dobrosrdečný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dobrosrdečný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dobrosrdečný in Internetová jazyková příručka