dobytčí

Czech

Etymology

From dobytek +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdobɪt͡ʃiː]

Adjective

dobytčí

1. cattle, cattle's, livestock

Declension

Declension of dobytčí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dobytčí		dobytčí	dobytčí
genitive	dobytčího		dobytčí	dobytčího
dative	dobytčímu		dobytčí	dobytčímu
accusative	dobytčího	dobytčí	dobytčí	dobytčí
locative	dobytčím		dobytčí	dobytčím
instrumental	dobytčím		dobytčí	dobytčím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dobytčí	dobytčí		dobytčí
genitive	dobytčích
dative	dobytčím
accusative	dobytčí			dobytčí
locative	dobytčích
instrumental	dobytčími

Further reading

• dobytčí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dobytčí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989