kejklíř

Czech

Etymology

From kejkle +‎ -íř.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkɛjkliːr̝̊]
• Hyphenation: kej‧klíř

Noun

kejklíř m anim (feminine kejklířka)

1. juggler, acrobat

   Synonyms: eskamotér, kouzelník

   Maringotka pro cirkusové kejklíře. ― (please add an English translation of this usage example)

Declension

Declension of kejklíř (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	kejklíř	kejklíři
genitive	kejklíře	kejklířů
dative	kejklířovi, kejklíři	kejklířům
accusative	kejklíře	kejklíře
vocative	kejklíři	kejklíři
locative	kejklířovi, kejklíři	kejklířích
instrumental	kejklířem	kejklíři

Further reading

• kejklíř in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kejklíř in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989