kobylí

See also: kobyli

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *kobylьjь. By surface analysis, kobyla +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkobɪliː]

Adjective

kobylí

1. (relational) mare, mare's

Declension

Declension of kobylí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kobylí		kobylí	kobylí
genitive	kobylího		kobylí	kobylího
dative	kobylímu		kobylí	kobylímu
accusative	kobylího	kobylí	kobylí	kobylí
locative	kobylím		kobylí	kobylím
instrumental	kobylím		kobylí	kobylím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kobylí	kobylí		kobylí
genitive	kobylích
dative	kobylím
accusative	kobylí			kobylí
locative	kobylích
instrumental	kobylími

Further reading

• kobylí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kobylí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• kobylí in Internetová jazyková příručka