komplikovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Derived from Latin complicare + suffix -ovat.
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
komplikovat impf (perfective zkomplikovat)
- to hinder (to make a task difficult)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | komplikovat, komplikovati | Active adjective | komplikující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | komplikování | Passive adjective | komplikovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | komplikuji, komplikuju (coll.) |
komplikujeme | — | komplikujme |
| 2nd person | komplikuješ | komplikujete | komplikuj | komplikujte |
| 3rd person | komplikuje | komplikují, komplikujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive komplikovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | komplikoval | komplikovali | komplikován | komplikováni |
| masculine inanimate | komplikovaly | komplikovány | ||
| feminine | komplikovala | komplikována | ||
| neuter | komplikovalo | komplikovala | komplikováno | komplikována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | komplikuje | — |
| feminine + neuter singular | komplikujíc | — |
| plural | komplikujíce | — |
Related terms[edit]
- See plika
Further reading[edit]
- komplikovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- komplikovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- komplikovat in Internetová jazyková příručka