mocnář

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From mocný (“powerful”) +‎ -ář.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈmot͡snaːr̝̊]
  • Hyphenation: moc‧nář

Noun[edit]

mocnář m anim (feminine mocnářka)

  1. monarch, sovereign, ruler
    Synonyms: monarcha, panovník, vladař

Declension[edit]

Declension of mocnář (soft masculine animate)
singular plural
nominative mocnář mocnáři
genitive mocnáře mocnářů
dative mocnářovi, mocnáři mocnářům
accusative mocnáře mocnáře
vocative mocnáři mocnáři
locative mocnářovi, mocnáři mocnářích
instrumental mocnářem mocnáři

Derived terms[edit]

Further reading[edit]

  • mocnář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • mocnář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • mocnář in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=mocnář&oldid=72582942"