odbourávat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
odbourávat impf (perfective odbourat)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | odbourávat, odbourávati | Active adjective | odbourávající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | odbourávání | Passive adjective | odbourávaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | odbourávám | odbouráváme | — | odbourávejme |
| 2nd person | odbouráváš | odbouráváte | odbourávej | odbourávejte |
| 3rd person | odbourává | odbourávají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odbourávat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | odbourával | odbourávali | odbouráván | odbouráváni |
| masculine inanimate | odbourávaly | odbourávány | ||
| feminine | odbourávala | odbourávána | ||
| neuter | odbourávalo | odbourávala | odbouráváno | odbourávána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | odbourávaje | — |
| feminine + neuter singular | odbourávajíc | — |
| plural | odbourávajíce | — |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- odbourávati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odbourávati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989