osamělý

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: osamely, osamelý, and osaměly

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech osamělý. By surface analysis, osaměl +‎ ý, from the verb osamět.

Pronunciation

[edit]

Adjective

[edit]

osamělý (comparative osamělejší, superlative nejosamělejší, adverb osaměle)

  1. lonely, lonesome
  2. lonely (of place)

Declension

[edit]

Derived terms

[edit]

Further reading

[edit]
  • osamělý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • osamělý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • osamělý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)